Motivace,  Životní příběh

Love story z Toga: Pokračování

V předchozím článku jsem vám, drazí čtenáři, vyprávěla, jak dopadlo moje rande s Landrym. Kdo četl, tak ví, že se nejednalo o happy-end. Minimálně ne z mojí strany. Byla jsem zklamaná a rozhodnutá, že se s Landrym už nikdy více neuvidím. V tomto článku Love story z Toga: Pokračování, se dozvíte, jak to s námi dopadlo a jak jsem musela odjet zpět do Evropy.

Příjezd k Maman

Když jsem se ráno vrátila zpět k Maman, jak jsem nazývala moji bytnou, tak jsem hned skočila do postele a chtěla se probudit do předešlého dne. Do dne, který měl skončit tak, jak jsem si naplánovala a ne tak, jak se vše reálně odehrálo. Všem jsem v rychlosti vysvětlila, že jsem v noci špatně spala a ať mě nechají vyspat. Naštěstí byli všichni natolik taktní, že se mě zbytečně na nic nevyptávali a respektovali moji touhu po spánku.

Jakmile jsem se však probudila, tak mě začala moje spolubydlící pomaličku zpovídat. O mém románku věděla skoro vše a zajímalo ji, jak se nám večer vydařil. Stejně jako já, si představovala úchvatný večer, na který jsem neměla zapomenout. No, nespletla se alespoň v tom, že jsem na večer opravdu nikdy nezapomněla :-).

Věcné rady spolubydlící

Nejdříve jsem o večeru nechtěla mluvit, jelikož jsem Landryho nechtěla ukázat ve špatném světle. Nakonec jsem se však rozhodla vyjít s pravdou ven. Vždy se mi tak uleví. Do detailů jsem jí tedy vylíčila celý večer, přesně tak, jak jsem ho v minulém článku popsala vám. Při tom mi bylo celou dobu do breku. Moje spolubydlící mě bez žádných soudů tiše vyslechla a pak zareagovala tak, jak jsem vůbec netušila, že by zareagoval. Předpokládala jsem, že bude v šoku, zklamaná za mě a jen mě bude chlácholit, že ten pravý časem přijde. Místo toho zachovala klidnou tvář a zareagovala následovně.

Zahodila bys vztah,

který souzní jak na fyzické,

tak na duševní úrovni,

kvůli materiálním potřebám?

Jak nás prý chvilku s Landrym pozoruje, tak se jí zdáme jako pár, který nedrží pospolu jenom na základě vzájemné fyzické přitažlivosti, ale jako pár, který souzní i na úrovni duchovní (to zní krásně, že?). Musela jsem jí dát za pravdu. Uznala, že Landryho moc nezná, ale že na ni působí velmi laskavě a mile. Jednoduše z něho cítí, že je to dobrý člověk. Pak se mě zeptala, proč bych eventuálně měla zahodit tak krásně začínající vztah na základě jedné zkušenosti? Navíc mi připomněla, což je důležité, že mi celý večer s Landrym bylo pěkně! Byl ke mě ohleduplný, staral se o mě, bavil mě, atd., jen se prostě vše pokazilo v moment, kdy mě přivedl k sobě domů. Zeptala se mě, jestli mi jde více o člověka či o to, jak je materiálně zabezpečený. To byla dosti klíčová otázka, která odstartovala změnu mého nahlížení na celou situaci.

V životě se dá vše změnit…

Nejdříve jsem ji samozřejmě argumentovala, že mi jde o to, abych byla ve vztahu s člověkem, se kterým mi je dobře. Se kterým se nebojím se otevřít. Se kterým chci jednoduše vše sdílet. A to mi s Landrym šlo skvěle. On je totiž velice dobrý naslouchač. Jen se mi prostě nezamlouvalo jak žije. Jako skousnu si myslím dost věcí, ale takové podmínky prostě ne. Přeci jenom jsem Evropanka a tak rapidní změna životního stylu nepřicházela v úvahu. Opět mě vyslechla a položila mi další otázku.

Zeptala se mě, jestli si myslím, že se v životě nedá nic změnit? Zda je nemožné, že by třeba Landry naše jiné bydlení, pro mě vhodnější? Dávala mi tím naději, že na všem se dá pracovat, když se chce. To bylo vlastně to nejdůležitější, co mi mohla říct. Začala jsem vše vidět trochu jinak. Ne tak černě jako v to ráno, co jsem se vrátila od Landryho. Už jsem nebyla tak negativní a nespokojená. Začínala jsem vidět světlo na konci tunelu.

Opětovné setkání s Landrym

Toho dne jsem celý den neodpovídala na zprávy a volání Landryho. Vypnula jsem si dokonce mobil, abych nebyla rušena. Večer jsem ho však zapnula a odpověděla na ty všechny zprávy, že jsem v pořádku a že nevím, jestli se chci opět sejít. Landry byl však o krok napřed a řekl mi, že v 19h bude čekat u baráku. Musíme si prý promluvit. Achjoo, jak já nemám tyto situace ráda. Slíbila jsem tedy, že přesně v 19h budu ready. Zpoždění netoleruji :-).

Landry dorazil ještě před 19h. Když jsem ho opět spatřila, věděla jsem, že o něj prostě nechci přijít. Něco mě k němu lákalo. Nedá se to slovy popsat. Byl naprosto klidný. Neptal se mě hned ze začátku, co se mi stalo, proč jsem neodpovídala na zprávy. Dělal, jakoby se nic nestalo. Jen mě objal a šli jsme se jako vždy projít. Až po čase se mě začal vyptávat, co se stalo, že jsem tak rychle ráno odjela. Vše jsem mu tedy narovinu řekla. Řekla jsem mu, že mi je s ním opravdu pěkně, že mě přitahuje, že si rozumíme, atd., atd., ale že si prostě nebudu hrát na hrdinku a že nedokážu skousnout podmínky v jakých žije. Pochopil to. Chvíli přemýšlel a pak začal mluvit.

Love story

Landryho zkouška a druhá šance

Moc dobře si uvědomoval, do jakého místa mě předešlou noc přivedl. Udělal to záměrně. Vysvětlil mi, že kdyby mě chtěl opravdu svést, tak by mě zavedl do nějakého hotelu, my si užili pěkný večer a asi bychom byli oba spokojeni. Jen bych nepoznala pravou stránku Landryho. Měl na výběr. Ukázat se takový, jaký opravdu je a riskovat, že náš vztah třeba nevyjde. Nebo jít na jistotu a hrát si na něco, co není? Chytře volil první variantu. Dále dodal, že po svém boku potřebuje někoho, kdo ho akceptuje v takových podmínkách v jakých se aktuálně nachází. Zároveň mě ale ujišťoval, že takové podmínky nebudou napořád a že kvůli mě udělá cokoliv, abych po jeho boku byla spokojená. V ten samý den to už byl druhý člověk se stejnou filozofií. Vše se dá v životě změnit! Nemohla jsem jinak, než mu dát druhou šanci.

“Do svého života chci člověka,

který mi bude po boku v dobrém i ve zlém.”

Odlet zpět do Evropy

Týden na to jsem odlétala z Toga. Dva měsíce uplynuly jako voda a já stála ráno sbalená a čekala na odvoz na letiště. A jaké závěry konec mého pobytu v Togu přinesl? Odnesla jsem si mnoho zážitků a nových ponaučení do života. Sice jsem celou dobu stáže končila v původně nedomluvených 12 hodin, kancelář se mi dovybavila asi 14 dní před odjezdem a helmu na motorku o kterou jsem vytrvale žádala jsem nikdy nedostala, ale poznala jsem velmi vřelé lidi, kteří mi byli vždy oporou a snažili se na maximum, abych se v jejich zemi cítila dobře. Naučila jsem se více “vypnout”, relaxovat a dát si pauzu když je to třeba.

Konec dobrý, všechno dobré

I když jsem se těšila zpět domů do Evropy, zanechala jsem v Africe část sebe. Neodjíždělo se mi úplně lehko. Když pak na mě na letišti čekal Landry (čekala jsem, že bude s kytkou, nebyl :-D), tak jsem ukrutně chtěla zůstat s ním. Najednou mi jeho nevalné životní podmínky byly úplně jedno. Asi bych s ním v tu dobu “na hromádce” žila. Landry mi sliboval a opětovně zdůrazňoval, že si najde lepší práci a najde nám společný byt, který i mě bude vyhovovat. Já mu zase slíbila, že se vrátím! Procházela jsem letištními kontrolami a slzy se mi po tvářích válely jako hrachy. Všichni na mě koukali, co se mi to stalo :-D. Celé to moje africké dobrodružství na mě nějak dopadlo. Tímto naše Love story z Toga skončilo. Nebo začalo?

Jak byste jednaly vy na mém místě? Zanevřely byste i přesto vše na Landryho nebo byste mu daly také druhou šanci? Nechte mi komentář dole pod článkem 🙂

Nezapomeňte také poslouchat podcast Máma z Afriky! Dostupné na všech aplikacích pro podcasty. Začněte třeba na webu České podcasty.

Please follow and like us:

3 komentáře

Zanechte odpověď