Mýty o rasismu

„Česká republika je rasistická země,“ slýchám velmi často jak od samotných Čechů, tak i od cizinců tady žijících. Ale je to opravdu tak, nebo máme pouze nedostatek informací? Proto jsem se pustila do výzkumu některých mýtů, které se vážou k tématům, o kterých Máma z Afriky pojednává a které vyvolávají vášnivé diskuze na sociálních sítích.“

  1. Rasismus v ČR neexistuje.

Pokud máte pocit, že rasismus pro vás problém není, máte to štěstí, že jste se narodili s charakteristikami, které jsou ve společnosti považovány jako norma. Neznamená to ale, že někdo jiný rasismem nemůže trpět.

2. Člověk jiné rasy má nižší IQ

Na tuto hypotézu bylo provedeno několik studií a žádná nedokázala, že by poměr melaninu v krvi měl vliv na IQ člověka. Co působí na výši IQ jsou genetické předpoklady, úroveň a kvalita vzdělání a další faktory.

3. Rasa vlastně neexistuje, tak nemůže být problémem.

Rasa z biologického hlediska neexistuje – 99.9% genetického materiálu máme všichni stejně. Rasa je a vždy byl z historického hlediska prostředek utlačování, odebrání práv, někdy až vyvražďování celých skupin. Častěji byli obětí lidé tmavší barvy pleti než té světlejší.

Ze sociologického hlediska je rasismus založen na rozdílu mezi „mou skupinou“ a „cizí skupinou“, přičemž dochází k vyzvdvihování jedné rasy – skupiny nad druhou a jejímu následnému utlačování.

Jako rasistický předsudek či stereotyp se označuje proces, ve kterém se jedinci neposuzují podle skutečných individuálních vlastností určité rasové skupiny.

4. Je lepší mlčet a nezapojovat se do situace, kde vidím, že se nějaký rasismus děje, protože já přece respekt k cizincům mám.

Pokud se postavíme do pozice přihlížejícího, ničemu nepomůžeme. Ohledně rasismu je třeba mluvit a jen tak můžeme ovlivnit situaci v naší společnosti.

Zdroje:

Gerlinda Šmausová: Rasa, jako rasistická konstrukce

Jackson, John P.; Weidman, Nadine M. (2004). Race, Racism, and Science: Social Impact and Interaction

https://www.nap.edu/read/10887/chapter/5#26

Instagram „Proti rasismu“

Vypracovala: Martina Osičková