10+1 otázek a odpovědí na můj život v Africe

Často mě ptáte, jak jsem se dostala do Toga, co se mi tam líbilo a co naopak nelíbilo. I přesto, že o těchto věcěch píši na blogu, rozhodla jsem se pro mé posluchače podcastu nahrát díl na téma 10+1 otázek a odpovědí na můj život v Africe. Dozvíte se věci, které jsem ještě nepublikovala a o kterých mohu mluvit až s postupem času, jako třeba o mém potratu v Togu…

Diskutované otázky:

Jak ses dostala do Toga? Viz článek ZDE.

Jaký dojem na tebe Togo udělalo?

Co se ti v Togu líbilo?

Co ti na Togu vadilo?

Na co nejvíce z Toga vzpomínáš?

Máš nějaký silný zážitek, který jsi v Togu zažila?

Zažila jsi někdy neakceptování ze strany Tožanů? Nekoukali na tebe na ulici blbě? Viz článek ZDE.

Měla jsi někdy nějakou africkou nemoc? Například malárii?

Jak jste se poznali s manželem? Vuz článek ZDE.

Máš nějaký recept na multikulturní vztahy?

Co si myslíš o výchově míšených dětí?

Líbila se vám epizoda 10+1 otázek a odpovědí rozhovou se mnou? Jestli ano, dejte mi prosím feedback, buď sem na stránky nebo do komentářů na sociálních sítích. Tím mi dáte najevo, zda mám v rozhovorech se mnou pokračovat. 🙂 Díky!

Poslouchat další díly můžete buď zde nebo v aplikacích Podbean, Google podcasty, iTunes, Spotify, České podcasty či Youradio Talk.

Please follow and like us:

3 názory na “10+1 otázek a odpovědí na můj život v Africe”

  1. Dobrý den Kristýno,

    sleduji vaše články a podcasty. Jsem vdaná za Senegalce. Ve svém podcastu nezmiňujete Senegal jako další zemi, kde se ženská obřízka praktikuje. Vím, že se tam určitě praktikuje a zajímalo by mě, z kolika procent. Když jsem o tom mluvila s manželem, žekl, že je to tradice. Když jsem mu připoměla, že je toto v Senegalu trestný čin, řekl, že nemuže nic dělat, že je to ženská otázka, do které se muži nevměšují. Prosila jsem ho, ať vysvětlí ve své rodině, že je to trestný čin a mrzačení žen s velkým zdravotním rizikem, at to jeho rodina nepraktikuje na dívkách v rodině. Odpověděl opět, že nemuže nic pro změnu tradice ani ve své rodině udělat. A že se o tom dál nehodlá bavit.
    Ženská obřízka v Senegalu je součastí ceremonie vstupu dívek do dospělosti. Jdou do lesa, kde je obřízka provedena a zústavávají tam až 2 měsíce do zhojení. Mezitím jsou poučovány, jak se mají chovat jako žena v manželství, jak mluvit s mužem, poslouchat ho a sloužit mu. Prostě duševní i tělesné omezování do budoucna, aby žena zůstala vuči muži v podřízeném postavení. Toto je už součást manipulace ženy v patriarchátu, o kterém mluvíte.
    Źeny si však tento obřat považují a nechtějí si ho nechat vzít, je to přechodový rituál. Nemají jiný rituál připravený jako náhradu tohoto.
    Měli jsme kvůli tomuto tématu dlouhodobý manželský rozkol. Nevím, co bych měla dělat pro osvětu v Senegalu a jakým způsobem. Opravdu mě to hodně štve, že nerespektují zákon. Co byste dělala v Togu vy pro osvětu společnosti?

    Neznáte prosím zdroj, kde je možné se dozvědět oficiálně, z kolika procent se v Senegalu praktikuje ženská obřízka dnes?
    Monika Diatta Rebcová

    1. Dobrý den Moniko,

      především bych Vám chtěla poděkovat za důveru, kterou ve mě máte! Moc si toho vážím 🙂

      Doufám, že se Vám mé články a podcasty líbí. Kdybyste měla nějaké další téma, které by Vás zajímalo, určitě budu ráda, když mi dáte vědět a mohu na něj napsat článek či nahrát podcast.
      Teď k Vašemu dotazu.

      Senegal v seznamu nezmiňuji, jelikož není mezi nejvíce postiženými zeměmi, ve kterých se ženská obřízka praktikuje. Zaměřovala jsem se především na země, kde se FGM praktikuje až v 90 %. To není případ Senegalu.
      Veškerá data, ohledně FGM jsem čerpala z oficiálních stránek WHO, kde se udává, že v Senegalu je až čtvrtina žen obřezaných. Do mailu Vám pošlu aktuální statistiku, kterou jsem našla pro rok 2020.
      Doporučuji i shlédnout video od senegalské aktivistky Fatou Diatta, viz.: https://www.aljazeera.com/programmes/aj-close-up/2019/12/fighting-fgm-senegal-191210100707814.html

      Teď k samotnému praktikování FGM. První věc, kterou bych Vám chtěla poradit, je, abyste byla velmi opatrná, jak a ke komu se o této tradici vyjadřujete a jak o ní smýšlíte. Africké tradice jsou pro Aričany velice citlivými tématy a silně si na jejich praktikování zakládají. Chápu Vás, že s praktikováním FGM nesouhlasíte a štve Vás to, nicméně, musíte mít stále na paměti, že se jedná o tradici, která je velmi zakořeněná u praktikujících společností. Praktikující lidé jsou přesvědčeni, že dělají správně a neradi si nechávají do její změny mluvit. A už vůbec ne od lidí ze západní kultury. To je tím hlavním kamenem úrazu.
      Další věcí je, že ženy ženám si tuto tradici od dětství předávají a žijí v tom. Je tak velice těžké, aby si postupem času uvědomily, že to, co se s jejich tělem udělalo, je něco špatného.
      Další věcí je, že Afrika je stále velice patriarchální! Role jsou více vymezené než u nás v Eropě. Muž má svoji roli a žena zase tu svoji. Obě pohlaví ty role většinou respektují a dodržují. Z toho důvodu Vám manžel pravděpodobně moc velkou oporou nebude, jelikož se nevnímá sám za někoho, kdo by za práva žen měl bojovat (i když vnitřně s praktikami nemusí souhlasit, veřejně se do boje proti FGM asi nepustí, závisí na tom i jeho postavení jakožto muže ve společnosti). Vašeho manžela bych tedy být Vámi z této problematiky vyřadila. Zbytečně si budete zadělávat na partnerské problémy.

      Na Vašem místě bych tedy volila napojit se na nějaké ženské senegalské aktivistky, které už mají rozhozené sítě. Zkuste se s nimi spojit a navrhnout jim Vaši pomoc. Třeba už budou vědět, o co Vás požádat.

      Z komentáře jsem nevyčetla, jestli žijete v Senegalu?

      Kristýna

  2. Pingback: Sloní příběh - Máma z Afriky

Zanechte odpověď