Víra v předky aneb tradiční africké náboženství

Kladli jste si někdy otázku, jaké náboženství Afričané vyznávali před příchodem křesťanství či islámu? Koho či co uctívali a v co věřili? Možná mnohé z vás napadne uctívání přírody, spiritualismus, polyteismus, paganismus, atd. Všechny varianty jsou správné, nicméně neúplné. Základem veškeré víry v Africe je až do dnešních dnů silně zakořeněná víra v předky. Co to znamená a jak se taková víra praktikuje? To vše vám ve článku Víra v předky aneb tradiční africké náboženství popíši.

Vysvětlení pojmu

Sama sobě si kladu otázku, jestli vůbec víru v předky mohu nazývat náboženstvím. Ono to totiž náboženství tak úplně není. Nebo alespoň ne v tom typickém slova smyslu, kdy si člověk vybaví kněze, církev, svátky či popř. mesiáše. V našem případě bych zůstala pouze u pojmu víry, jelikož víra v předky není nijak institucializována. Jednoduše je to víra v existenci kmenových předků, kteří jsou s živými lidmi neustále ve spojení a předávají jim tak univerzální moudrost a rady, jak se ve hmotném světě chovat.

Dualismus víry v předky

Pamatujete si ze školy Platónovu filozofii? Platón tvrdil, že člověk je tvořen hmotnou schránkou neboli tělem a duší, která tělo tzv. oživuje. Tím, že je nehmotná, tak ji Platón nazýval jako nesmrtelnou. Ten samý názor sdílely a nadále sdílejí kmeny v subsaharské Africe. Náhoda? Platón dále tvrdil, že duchovní svět je tvořen tzv. idejemi, které se odráží do hmotného světa a časem se stávají reálnými. Zjednodušeně řečeno, hmotná věc nejdříve existuje v duchovním světě a až poté ji vidíme a cítíme v našem světě. To samé tvrdili a nadále tvrdí i Afričané. Právě na základě této víry skuteční šamani a věštci potvrzují, že umí číst budoucnost. Vysvětlují, že vidí věci, které existují na úrovni duchovního světa, ale zatím neexistují ve světě hmotném. Další náhoda? Nebo, že by se Platón inspiroval antickou africkou vírou?

Monoteismus

Víra v předky je vírou monoteistickou, tedy vírou v jednoho boha. Věří se v Univerzálního prvního předka, který je lineárně napojen na své potomky. Jedinec je tedy přesvědčen, že skrze kontakt s předky se dokáže napojit na svého univerzálního boha. Předci tudíž tvoří jakýsi komunikační kanál mezi bohem a jedincem. K posílení této komunikace Afričané navíc tvoří speciální účesy, které jim napomáhají k lepší komunikaci s bohem. Více se můžete dozvědět ve článku Tajemství afrických vlasů. To, že Afričané věří, že se se svými předky mohou spojit a komunikovat s nimi, umocňuje jejich kmenovou pospolitost a stmeluje jednotlivé členy rodiny či klanu.

Praktikování víry v předky

Víra v předky je komunitní, rodinnou a kmenovou praktikou. Neslouží k šíření této víry mimo zmíňované struktury. Za cíl má stmelovat rodinu, kmen a potažmo celou africkou kulturu. Chápete tedy, jak silně byli Afričané ovlivněni a dezorientováni, když jim v období transatlantického obchodu s otroky byly ostříhány vlasy, bylo jim zakázáno praktikovat jejich tradiční náboženství a nesměli mluvit svým mateřským jazykem? Došlo tak k absolutnímu vytržení identity a smazání odkazu na africké dědictví. Do teď jezdí afro-američané hledat své předky do svých kmenových oblastí v Africe, aby dohledali svoji kmenovou historii a napojili se na předky, které po generace strádali.

Jak dochází ke spojení s předky? Kdo je to Mamisi?

Jestliže Afričan není sám o sobě šaman či věštec, tak se na své předky sám napojit nedokáže. Je třeba vyhledat spiritualistu či ženu, která je nazývaná Mamisi, jež takové praktiky vykonávají. U pojmu Mamisi bych se na chvíli zastavila. Mamisi je žena, která dokáže komunikovat s lidskými dušemi již zemřelých či ještě nenarozených lidí. Tento dar nezíská jen tak někdo. Žena se jako Mamisi musí narodit. Nicméně talent jako takový sám o sobě nestačí. S dušemi komunikuje pomocí duše svého dítěte, které se buď nenarodí – umře v lůně matky – či umírá pár dní po narození. Je to prý cena za její dar, díky kterému pomáhá ostatním lidem. Je tedy jasné, že ne každá žena tyto praktiky může vykonávat. Musí to být žena mentálně silná.

K napojení na předky dochází většinou o půlnoci, v den, který Mamisi či šaman určí. Pak dochází k rituální přípravě, kdy je jedinec nahý oblečen do bílého plátna a šaman či Mamisi jedince potírá za modlitebního rituálu bílým práškem. Mezitím dochází k napojení Mamisi na duše předků konzultovaného jedince. Po skončení rituálu předá Mamisi či šaman rady a doporučení od předků, jak se má jedinec v životě chovat a na co se soustředit, aby byl jeho život úspěšný. Jedinci chodí konzultovat Mamisi především, když se jim v životě nedaří a snaží se najít správnou životní cestu. Častokrát však po obřadu musí provést další obětní rituály.

Spojitost se znalostí historie

Víra v předky je velice pevně spojená se znalostí historie každého jedince. Ať už se jedná o historii rodinou, klanovou či dokonce národní. V případě, že jedinec nezná dobře svoji historii, je pro něj těžší napojit se na své předky. Bohužel, je zjištěno, že znalost africké historie u Afričanů výrazně poklesla po příchodu kolonizátorů, obchodu s africkými otroky a při šíření křesťanství a islámu v subsaharské Africe. Do teď je velice náročné najít knihy psané Afričany, které popisují historii Afriky. To, co je na trhu jsou převážně historické knihy psané bělochy, kteří popisují historii Afriky od jejich příchodu na africký kontinent. Bavíme se tedy cca o 16-17. století. Tyto knihy jsou navíc psané z pohledu bělochů a do značné míry zkreslují skutečnou africkou historii. Skutečná historie Afriky před obdobím kolonizace je zatím velice málo probádaná a předává se po generace veskrze v mluvené podobě. Mnozí Afričané doznávají, že neznají dobře svoji historii, jelikož častokrát ve školách ani vyučovaná není. Zato velmi dobře znají historii svých kolonizátorů. Jaký paradox! Umíte si představit, že neznáte třeba praotce Čecha či Přemysla Oráče?

Rituály, vyznávání boha a pravidla víry

Jak už jsem několikrát zmínila, víra v předky je náboženstvím panafrickým, nicméně, každý kmen, klan či rodina má své vlastní rituály a tradice s vírou spojené. U toho náboženství nelze tedy zobecňovat a nelze jeho praktikování nikterak škatulkovat. Existuje mnoho druhů rituálů, které se kmen od kmenu liší. Avšak u všech kmenů platí, že víra je monoteistická, bůh se nepojmenovává, neexistuje žádný představitel církve, vyznavači náboženství nemají tendenci víru v předky šířit mimo svůj kmen a jedinci jsou silně napojeni na svoji historii. Tato víra také vyznává soubor pravidel, která jsou dodržována. Jedná se o respektování jiných kmenů a kultur, o náboženskou toleranci, o soužití v míru s ostatními etniky a lidmi, kteří mají odlišný pohled na svět.

Upozaďování víry v předky

Tato víra byla, a u některých kmenů naštěstí stále je, hluboce zakořeněna v kultuře Afričanů. Bohužel, k největšímu potírání této tradiční víry docházelo s příchodem kolonizátorů a následným obchodováním s africkými otroky. Afričanům byla představována nová “pokročilejší” náboženství a systematicky docházelo k jejich konvertování k islámu či křesťanství. Ač nejsou tato náboženství původem ze subsaharské Afriky, tak je lidé stále aktivně vyznávají. Mnoho afrických intelektuálů toto vnímá jako chybu! Radí Afričanům, aby se vrátili zpět k jejich víře v předky, začali se více zajímat o svoji historii a obnovili svoje napojení na boha všech předků, tzv. Nejvyššího předka.

…

Jak vnímáte tradiční africké náboženství neboli víru v předky vy? Dokážete si představit praktikování takovéto víry? Mně osobně se tento způsob víry moc zamlouvá a řadím ho k těm nejméně konfliktním a zároveň velice obohacujícím. Taková víra je plná moudrosti, napojení na přírodu, karmu a nabádá jedince ke znalosti své vlastní historie, což je dle mého souzení velice důležité. Navíc nemá tendenci tuto víru nikomu vnucovat či šířit dál. Myslím si, že kdyby lidé pojímali ostatní náboženství stejně, tak by na světě bylo hned lépe. Co si o tom myslíte vy?