Zajímá vás jak v Togu funguje administrativa?Jak je možné, že má někdo dvě data narození a tím pádem dva odlišné věky?Proč se při koupi pozemku chodí kupující představit starostovi vesnice?Proč probíhá výměna franků na eura pouze při předložení letenk…
Kladli jste si někdy otázku, jaké náboženství Afričané vyznávali před příchodem křesťanství či islámu? Koho či co uctívali a v co věřili? Možná mnohé z vás napadne uctívání přírody, spiritualismus, polyteismus, paganismus, atd. Všechny varianty jsou správné, nicméně neúplné. Základem veškeré víry v Africe je až do dnešních dnů silně zakořeněná víra v předky. Co to znamená a jak se taková víra praktikuje? To vše vám ve článku Víra v předky aneb tradiční africké náboženství popíši. Vysvětlení pojmu Sama sobě si kladu otázku, jestli vůbec víru v předky mohu nazývat náboženstvím. Ono to totiž náboženství tak úplně není. Nebo alespoň ne v tom typickém slova smyslu, kdy si člověk vybaví kněze, církev, svátky či popř. mesiáše. V našem případě bych zůstala pouze u pojmu víry, jelikož víra v předky není nijak institucializována. Jednoduše je to víra v existenci kmenových předků, kteří jsou s živými lidmi neustále ve spojení a předávají jim tak univerzální moudrost a rady, jak se ve hmotném světě chovat. Dualismus víry v předky Pamatujete si ze školy Platónovu filozofii? Platón tvrdil, že člověk je tvořen hmotnou schránkou neboli tělem a duší, která tělo tzv. oživuje. Tím, že je nehmotná, tak ji Platón nazýval jako nesmrtelnou. Ten samý názor sdílely a nadále sdílejí kmeny v subsaharské Africe. Náhoda? Platón dále tvrdil, že duchovní svět je tvořen tzv. idejemi, které se odráží do hmotného světa a časem se stávají reálnými. Zjednodušeně řečeno, hmotná věc nejdříve existuje v duchovním světě a až poté ji vidíme a cítíme v našem světě. To samé tvrdili a nadále tvrdí i Afričané. Právě na základě této víry skuteční šamani a věštci potvrzují, že umí číst budoucnost. Vysvětlují, že vidí věci, které existují na úrovni duchovního světa, ale zatím neexistují ve světě hmotném. Další náhoda? Nebo, že by se Platón inspiroval antickou africkou vírou? Monoteismus Víra v předky je vírou monoteistickou, tedy vírou v jednoho boha. Věří se v Univerzálního prvního předka, který je lineárně napojen na své potomky. Jedinec je tedy přesvědčen, že skrze kontakt s předky se dokáže napojit na svého univerzálního boha. Předci tudíž tvoří jakýsi komunikační kanál mezi bohem a jedincem. K posílení této komunikace Afričané navíc tvoří speciální účesy, které jim napomáhají k lepší komunikaci s bohem. Více se můžete dozvědět ve článku Tajemství afrických vlasů. To, že Afričané věří, že se se svými předky mohou spojit a komunikovat s nimi, umocňuje jejich kmenovou pospolitost a stmeluje jednotlivé členy rodiny či klanu. Praktikování víry v předky Víra v předky je komunitní, rodinnou a kmenovou praktikou. Neslouží k šíření této víry mimo zmíňované struktury. Za cíl má stmelovat rodinu, kmen a potažmo celou africkou kulturu. Chápete tedy, jak silně byli Afričané ovlivněni a dezorientováni, když jim v období transatlantického obchodu s otroky byly ostříhány vlasy, bylo jim zakázáno praktikovat jejich tradiční náboženství a nesměli mluvit svým mateřským jazykem? Došlo tak k absolutnímu vytržení identity a smazání odkazu na africké dědictví. Do teď jezdí afro-američané hledat své předky do svých kmenových oblastí v Africe, aby dohledali svoji kmenovou historii a napojili se na předky, které po generace strádali. Jak dochází ke spojení s předky? Kdo je to Mamisi? Jestliže Afričan není sám o sobě šaman či věštec, tak se na své předky sám napojit nedokáže. Je třeba vyhledat spiritualistu či ženu, která je nazývaná Mamisi, jež takové praktiky vykonávají. U pojmu Mamisi bych se na chvíli zastavila. Mamisi je žena, která dokáže komunikovat s lidskými dušemi již zemřelých či ještě nenarozených lidí. Tento dar nezíská jen tak někdo. Žena se jako Mamisi musí narodit. Nicméně talent jako takový sám o sobě nestačí. S dušemi komunikuje pomocí duše svého dítěte, které se buď nenarodí – umře v lůně matky – či umírá pár dní po narození. Je to prý cena za její dar, díky kterému pomáhá ostatním lidem. Je tedy jasné, že ne každá žena tyto praktiky může vykonávat. Musí to být žena mentálně silná. K napojení na předky dochází většinou o půlnoci, v den, který Mamisi či šaman určí. Pak dochází k rituální přípravě, kdy je jedinec nahý oblečen do bílého plátna a šaman či Mamisi jedince potírá za modlitebního rituálu bílým práškem. Mezitím dochází k napojení Mamisi na duše předků konzultovaného jedince. Po skončení rituálu předá Mamisi či šaman rady a doporučení od předků, jak se má jedinec v životě chovat a na co se soustředit, aby byl jeho život úspěšný. Jedinci chodí konzultovat Mamisi především, když se jim v životě nedaří a snaží se najít správnou životní cestu. Častokrát však po obřadu musí provést další obětní rituály. Spojitost se znalostí historie Víra v předky je velice pevně spojená se znalostí historie každého jedince. Ať už se jedná o historii rodinou, klanovou či dokonce národní. V případě, že jedinec nezná dobře svoji historii, je pro něj těžší napojit se na své předky. Bohužel, je zjištěno, že znalost africké historie u Afričanů výrazně poklesla po příchodu kolonizátorů, obchodu s africkými otroky a při šíření křesťanství a islámu v subsaharské Africe. Do teď je velice náročné najít knihy psané Afričany, které popisují historii Afriky. To, co je na trhu jsou převážně historické knihy psané bělochy, kteří popisují historii Afriky od jejich příchodu na africký kontinent. Bavíme se tedy cca o 16-17. století. Tyto knihy jsou navíc psané z pohledu bělochů a do značné míry zkreslují skutečnou africkou historii. Skutečná historie Afriky před obdobím kolonizace je zatím velice málo probádaná a předává se po generace veskrze v mluvené podobě. Mnozí Afričané doznávají, že neznají dobře svoji historii, jelikož častokrát ve školách ani vyučovaná není. Zato velmi dobře znají historii svých kolonizátorů. Jaký paradox! Umíte si představit, že neznáte třeba praotce Čecha či Přemysla Oráče? Rituály, vyznávání boha a pravidla víry Jak už jsem několikrát zmínila, víra v předky je náboženstvím panafrickým, nicméně, každý kmen, klan či rodina má své vlastní rituály a tradice s vírou spojené. U toho náboženství nelze tedy zobecňovat a nelze jeho praktikování nikterak škatulkovat. Existuje mnoho druhů rituálů, které se kmen od kmenu liší. Avšak u všech kmenů platí, že víra je monoteistická, bůh se nepojmenovává, neexistuje žádný představitel
Když se vás zeptám, co si vybavíte, když zmíním pojem africké vlasy, možná si většina z vás vybaví jednoduše afro. Někoho možná napadnou slova kudrnatý, nepoddajný, obrovský, nerozčesatelný, atd., atd. Ano, se všemi argumenty více méně souhlasím. Takové africké vlasy dle zažitých předsudků opravdu jsou. Věděli jste však, že africké vlasy mají svoji historii? Kulturu? Dědictví? Věděli jste, že dle stylizace afrických vlasů můžeme poznat sociální postavení, kmenovou příslušnost, věk či dokonce rodinný stav? Ráda bych vám představila na jednu stranu smutnou historii afrických vlasů, na druhou stranu sílu a krásu, kterou v sobě takové vlasy ukrývají. Nebyla by to opět Afrika, aby ve vlasech svých obyvatel neskrývala nejedno tajemnství. A o tom, se tedy dnes budeme bavit. O tajemství afrických vlasů. Africké vlasy jako symbol spiritualismu V době starověké Afriky do období kolonialismu bylo stylizování afrických vlasů podstatnou součástí identity Afričanů. V těchto časech byly africké vlasy důležitým symbolem ženské plodnosti – čím více byly vlasy pevné, lesklé a dlouhé, tím více byla žena považována za plodnou – moci a spiritualismu. Jelikož jsou vlasy na nejvyšším bodě lidského těla, věřilo se, že mohou komunikovat s Bohy a spojovat je se svojí duší. Představovaly jakýsi spiritualistický komunikační kanál. Po celé Africe byla úprava vlasů spojována s kmenovými rituály a symbolizovala pevné spojení všech Afričanů na duchovní úrovni. Do dnes Afričané věří, že vlasy jsou významným spirituálním fetišem, pomocí kterého se provádí černá magie. Vypadaných vlasů se tedy pečlivě zbavují a nenechají je ležet jen tak někde. Africké vlasy a identita jedince Způsob, jakým jednotlivé kmeny stylizovaly vlasy svých žen a mužů, určoval nejen jejich příslušnost ke konkrétnímu kmeni, ale co víc, poukazoval na jejich rodinný stav, věk, sociální postavení či povolání. Jedinec se tedy skrze vlasy identifikoval s rodinou, kmenem a věděl, na jakém stupínku si ve společnosti stojí. Úpravě vlasů se především věnovaly ženy a svoje dovednosti si předávaly z generace na generaci. Akt úpravy afrických vlasů byl pro určité kmeny (např. Ashanti v Ghaně) natolik intimní záležitostí, že ho nemohl provádět nikdo jiný než členové rodiny mezi sebou. Do dnes hraje péče o vlasy důležitou roli v socializování afrických žen. Různorodost afrických vlasů Africké vlasy mají nejvíce různorodou strukturu ze všech vlasových typů na světě. V Africe můžete pozorovat výskyt od jemných vlnitých vlasů, po drsné a velmi kudrnaté vlasy. Dle vlasové struktury se dá dokonce poznat, z jaké geografické oblasti člověk pochází. Na základě této rozmanité struktury vznikaly četné styly úpravy vlasů a kadeřníci si tak získali vysoké společenské postavení. Příklady afrických stylů Africké vlasy a otroctví Vše, co jsem doposud o afrických vlasech ve článku zmínila, vysvětluje, jak důležitou roli vlasy v životech Afričanů hráli a jak moc ovlivňovaly tvorbu jejich identity s příslušným kmenem či rodinou. Nicméně, bohužel v 17.století na kontinentu začal vzkvétat obchod s černošskými otroky a ten měl tento významný odkaz afrických vlasů nadobro smazat z životů zotročených Afričanů. Evropané si při setrvání na africkém kontinentu brzy všimli, jaký význam hrají pro Afričany jejich vlasy a jak moc jsou spojené s jejich tradicemi, kulturou a kmenovou historií. Dobře si uvědomovali jejich důležitost a roli, jakou v životech Afričanů zastávaly. Po převozu Afričanů na americký kontinent začali otrokáři systematicky potlačovat jejich vazby na rodinu, kmen a historii. Zakázali jim praktikovat tradiční tance, nesměli mluvit mateřským jazykem a nakonec je oholili dohola, aby je zbavili kmenové příslušnosti. To vše z důvodu toho, aby se mezi sebou nepoznávali a nevěděli kdo ke komu náleží. Cílem otrokářů bylo zpřetrhat veškeré vazby, které si Afričané udržovali a zajistit, že se nebudou mezi sebou spolčovat. Představení nového symbolu krásy Odstranění vlasů bylo pro Afričany velice ponižující a dodnes ho označují za neomluvitelný zločin. Zbavilo je to nejenom jejich identity, ale i jejich spirituálního napojení na Bohy. Nevěděli kým jsou, kam patří. Matkám bylo zabráněno pečovat o vlasy svých dětí a často jim děti byly odebírány na převýchovu. Nově jim byl představen ideál krásy v podobě bílé kůže, rovných dlouhých vlasů a jemných rysů. Naopak na africké vlasy, tmavou kůži a výrazné obličejové rysy bylo nahlíženo jako na něco nepěkného a nežádoucího. Tento módní trend byl předáván z generace na generaci a je silně zakořeněn až do dnešní doby. Závist bělošských žen a zákon o nošení pokrývky hlavy V otroctví se africké ženy o své vlasy nemohly starat tak, jak se staraly v Africe. K úpravě tedy začaly používat dostupný olej na smažení či máslo a vlasy česaly pomocí hřebenů určených na čištění povlečení. I přes to, že péče nebyla tolik kvalitní, tak si vlasy afrických žen nadále udržovaly svoji kvalitu. Způsob, jakým svobodné (chápej nezotročené) africké ženy své vlasy zdobily a dávaly na odiv, přitahoval bílé muže a v bílých ženách vzbuzoval závist. Proto byl v roce 1789 ve státě Louisiana vydán zákon, který nařizoval africkým ženám, aby si vlasy zakrývaly. Paradoxně ani tento zákon nepomohl. Naopak. Ženy si začaly kupovat velmi krásné a kvalitní šátky, vymýšlely různé variace jejich vázání a o to více přitahovaly pozornost. Účesy v Togu Abych také něco přidala ze své vlastní zkušenosti s africkými vlasy, tak vám musím říct, co mě v Togu na afrických ženách překvapilo. Nutno říci, že málokdo si nevšimne, jak africké ženy o své vlasy pečují a jak obrovskou péči jim věnují. Skoro na každém rohu je nějaké kadeřnictví a v každé domácnosti je žena, která pečuje o vlasy svých členů. Moc se mi líbilo, jak zaplétají copánky svým holčičkám. Vlásky jsou krásně upravené a často se do nich dávají různé ozdoby a korálky. Paruky, umělé vlasy či holení hlav Co mě však překvapilo bylo to, že vlasy, které jsem na afrických ženách viděla, nebyly pravé! Taková zrada. Zjistila jsem, že si ženy, pro snazší úpravu hlavu buď holí, nebo si vlasy zaplétají do krátkých copánků a na to si dávají paruku. Ok, to by ještě nebylo tak hrozné. Vyjde to určitě levněji. Jenže nejhorší bylo to, že si ženy paruky často měnily a já je pak na ulicích či v práci nepoznala :-). Jednou totiž přišly úplně na krátko, podruhé měly copánky, potřetí změnily komplet barvu….No
Jak prožívají africké ženy těhotenství? Co jsou to spiritualistické porody? Proč se mluví po porodu na placentu a proč se dítě pojmenovává až osmý den po porodu? Tyto a další tradice budu rozebírat v této epizodě.
Co je to ženská obřízka? Jak se praktikuje? Kde se praktikuje? Proč se praktikuje? To jsou otázky, které budu řešit v této epizodě. Dozvíte se, jak moc je tradice spjata s praktikováním ženské obřízky, proč je tak těžké ji vymýtit a proč ji ženy samy vyžadují. Dále doporučuji shlédnout i velice inspirativní video o senegalské aktivistce proti FGM Fatou Diatta. Pro poslech dalšího podcastu pokračujte ZDE. … Téma ženská obřízka velice náročné na pojmutí a vysvětlení můžete poslouchat tu na mém blogu, či dál v aplikacích Podbean, Google Podcasty, Spotify, iTunes či České podcasty.
