O ořechu mongongo jsem poprvé slyšela, když se mi do ruky dostala skvělá vlasová maska ze Zambie. Hlavní složkou byl pro mě do té doby neznámý mongongo ořech a já začala pátrat, o jakou africkou surovinu se jedná. Vidím v něm do velké míry paralelu s ořechem Máslovníku afrického, z jehož ořechů se vyrábí bambucké máslo. Už dlouho jsem chtěla mé poznatky o mongongo ořechu sepsat do nějakého krátkého článku, ale nějak mi chybělo dostatečné množství informací. Až když mi do cesty vešla Kamila Hejlíková, Češka žijící v Zambii, se svým projektem Řetězec hodnot ořechu mongongo (mongongo value chain), tak jsem se k tématice nadšeně vrátila. V tomto článku vám tedy představím jak samotný ořech a jeho benefity, tak celkový projekt, který si zaslouží velkou pozornost. Připraveni?
Mongongo strom
V místním jazyce (Zambie) je tento strom známý jako Mongongo, v angličtině se nazývá Manketti. Je to velký, poměrně rychle se šířící strom, který dorůstá výšky až 15-20 metrů. Mongongo strom je široce rozšířen v jižní subtropické Africe a vyskytuje se převážně na zalesněných kopcích nebo mezi písečnými dunami. Je také spojen s písčitými půdami pouště Kalahari. Existuje několik odlišných pásů tohoto stromu, z nichž největší zasahuje ze severní Namibie do severní Botswany, jihozápadní Zambie a západní Zimbabwe. Další pás se nachází ve východním Malawi a další ve východním Mozambiku.
Mongongo ořech
Plody mongongo stromů jsou ořechy, které se objevují na začátku listopadu a dozrávají mezi únorem a dubnem. Sběr ovoce začíná na konci období dešťů (duben – květen) až do konce období sucha. Jeden strom dává ročné až 900 kg plodů.
Mongongo ořechy mají vysoký obsah živin. Na 100 gramů vyloupaných ořechů obsahuje tyto živiny:
- 57g tuku
- 24g bílkovin
- 565mg vitamin E
- 527mg hořčíku
- 193mg vápníku
- 4mg zinku
- 2.8mg mědi
Mongongo ořech má dvě skořápky, které jsou velmi tvrdé a špatně se manuálně rozbíjejí. Uvnitř se nachází tuk, který má vysoký obsah živin a významné účinky na pokožku a vlasy. Výhodou těchto ořechů je, že se snadno skladují a doposud není znám žádný hmyz, který by strom nebo plody napadal. Avšak nevýhodou je, že se k ořechovému tuku, kvůli tvrdé skořápce, velice špatně dostává. Sklizeň navíc narušují i sloni, kteří si na ořechu rádi pochutnávají. K tomu se dostanu dále 🙂
Tradiční využití
Obyvatelé jižní Afriky se živili mongongo ořechy po více než 7000 let. Když se první průzkumníci zajímali, proč místní lidé nepraktikují zemědělství, jejich odpovědí bylo, že se živí výživnými mongongo ořechy, ze kterých připravují tradiční kaše. Mongongo ořechy se dají konzumovat syrové, dušené nebo pražené. Lze je také nasekat jako přísadu do jiných receptů. Kromě potravinářského využití, se ořech zpracovává pro kosmetické účely. V tomto případě se z mongongo ořechu extrahuje olej, který má pozitivní účinky na pleť a vlasy. Používá se jako ochrana před drsným klimatem typickým pro pouštní oblasti.
Mongongo ořechy tradičně získávají ženy složitým postupem, který zahrnuje prvotní zakopání mongongo plodů do půdy, aby odpadl plod. Poté se musí skořápka ořechu rozlousknout, aby se získal ořech. Skořápka se tradičně rozlouskává za pomocí dvou kamenů a silou. Ve větším kameni je vyhloubena díra, kam se ořech umístí a menším kamenem se tluče do skořápky. Překážkou tohoto tradičního postupu je jak fyzická náročnost, tak fakt, že je ořech ve většině případů rozdrcen, čímž ztrácí na své hodnotě. Jedná se tedy o velice neefektivní postup. Projekt se snaží najít efektivní metody získávání ořechu mongongo, které by byly v souladu s místními kulturními a sociálními zvyky.
Složité zpracování mongongo ořechu
Jak jsem výše vysvětlila, mongongo ořech je složitý na zpracování, kvůli jeho tuhé skořápce. Mongongo plod má navíc jednoho predátora – slona afrického. Ten si na mongongo plodech rád pochutnává. Slon mongongo plody zakopané v zemi vykope, sní a produkce je tak zničena. Místní farmáři tudíž musí hledat způsoby, jak svoji produkci před slony uchránit.
Jelikož je tradiční způsob získávání ořechů fyzicky náročný a převážně se využívá pro domácí spotřebu, mongongo ořechy aktuálně nepřinášejí pro místní komunity žádný ekonomický zisk ani příjem. Získané ořechy se sice dají prodat výkupčím, kteří ořechy zpracovávají na olej, ale příjem pro komunitu nebo ženy je příliš nízký. Pokud by se ženy intenzivně věnovali získávání mongongo ořechů, jejich příjem by činil pouhých 1680 kwacha mesičně (v přepočtu to vychází na cca 2200 Kč měsíčně). V současné době tedy místní lidé a komunity nevidí žádnou přidanou hodnotu v mongongo stromech a jeho plodech a dochází tak k jejich intenzivnímu kácení.
Slon jako predátor pro sklizeň
Tradičně se mongongo ořechy zakopávají do země, aby se odstranila první vrstva skořápky a ženy se tak lépe dostaly k tuku. Jak jsem již nastínila, tak i tento způsob zpracování ořechu má svoji nevýhodu. Tou je hlavní predátor ořechů, slon. Ten kopíruje pásmo mongongo stromů a je schopen cítit ořech zakopaný v zemi na velkou vzdálenost. Když si slon přijde pochutnat na tomto ořechu, ve většině případů zničí i pole a domácí zahrady. Lidé poté stromy kácí, aby předešli zkáze, kterou sloni páchají. Kamila zmiňuje, že je efektivnější ořechy nezakopávat, ale dávat je k jídlu prasatům. Ořech rychle projde jejich trávicím traktem a první vrstva skořápky se stráví. Ořechy se poté sesbírají a skladují.
Řetězec hodnot mongongo ořechu
Kamila Hejlíková vypracovala projekt, který vytváří hodnotový řetězec s cílem ochránit přírodní zdroje. Záměrem je u místních lidí vzbudit zájem mongongo stromy chránit, jelikož v nich uvidí hodnotu, která jim přinese příjem a ekonomickou stabilitu.
Projekt společně s komunitou žen plánuje zpracovat mongongo ořechy do organických krémů pro pleť a pokožku. Součástí krémů je i včelí vosk, protože oblasti, kde kde se vyskytují mongongo stromy jsou vhodné k zavedení včelařství. Včely navíc pomáhají chránit proti slonům, kteří mají z včel přirozený strach. Jedná se o logické vyústění problematického zpracování mongongo ořechu.
Posledním krokem řetězce hodnot mongongo ořechu je prodej krémů a balzámů v České Republice, jejichž distribuci bude mít na starosti projekt Máma z Afriky. Těšíte se, až si budete moc krémy vyzkoušet?
