Možná jste se nikdy nezamýšleli nad tím, jak úzce je propojená kultura se zemědělstvím a jak se v průběhu času vzájemně ovlivňují. Zemědělství neboli agri-kultura vzniklo asi před deseti tisíce lety, když se člověk začal usazovat a pěstovat plodiny na jednom místě. Způsob, jakým jsme začali hospodařit a obstarávat potraviny, dalo vzniku naší kultuře, která dále ovlivňovala strukturu ve společnosti – postavení žen, způsoby chování a také náš přístup k přírodě a biodiverzitě. Rozvoj zemědělství společně s tím, jak máme současně nastavený potravinový systém způsobuje, že dochází k postupnému zhoršování klimatických podmínek, které začalo již před 7000 lety a pokračuje dodnes.
Potravinový systém
Pravdou je, že současný potravinový systém není postaven na biodiverzitě*, jelikož využíváme pouze malé množství přírodních produktů. Když se nad tím zamyslíme, tak v obchodě nacházíme ty samé potraviny a náš jídelníček se v zásadě moc nemění. Zjednodušeně můžeme říci, že lidé konzumují převážně pšenici, kukuřici, maso, mléko a vajíčka. To je v podstatě pouze pět potravin, na kterých jsme postavili naše přežití. A tomu se snažíme uzpůsobit chod celé naší společnosti. Jak to vypadá v praxi?
Distribuce chemických hnojiv a pesticidů
Zakládáme obrovské pole a velké chovné farmy, které nejsme schopni udržet jednoduše proto, protože příroda takto nefunguje. Myslíme si, že přírodu obejdeme a vyrobíme si chemická hnojiva a pesticidy, které používáme pro pěstování plodin a krmíme jimi hospodářská zvířata. V konečném důsledku zjistíme, že tento systém zemědělství nepodporuje ani farmáře ani přírodní biodiverzitu, ale především velké společnosti, které tyto chemické produkty vyrábí. V Evropě si již uvědomujeme rozdíl mezi organickou** a neorganickou potravinou, nicméně Afričané tento rozdíl nijak výrazně nevnímají. Je to způsobené především tím, že se lidé hůře dostávají k informacím a míra nevzdělanosti stále zůstává vysoká. V důsledku této nevědomosti dochází k tomu, že různé chemické společnosti, za podpory místních vlád, mezinárodních organizací, neziskovek, a dalších organizací, rozdávají malým farmářům v Africe chemická hnojiva a pesticidy. Ty farmář bez jakýchkoliv vědomostí o přípravku a jeho složení, aplikuje do půdy a na plodiny. My se proti této praxi snažíme bojovat tím, že Africkým farmářům radíme, jak mají své plodiny pěstovat a pomáháme jim navrátit se k tradiční znalosti pěstování plodin. Vysvětlujeme, že tento systém zemědělství produkuje nezdravé potraviny a navíc ničí životní prostředí a biodiverzitu.
Zambijští zemědělci
Je velmi nepravděpodobné, že se mladý Zambijec bude chtít stát zemědělcem. I když pochází ze zemědělské rodiny, tak se bude pravděpodobně snažit dostat do města, získat vzdělání a najít si práci. Lidé se stávají farmáři až v důchodu. Je to z toho důvodu, že využívají chemické zemědělství, které nevyžaduje, aby byl farmář na poli každý den. Počítá se totiž s pravidelnou aplikací chemických látek v určitých intervalech. Na druhé straně se ale potýkáme se stresem z vyspělých zemí, kterým nevyhovuje pomalost starých Afričanů, již nejsou schopni vyprodukovat dostatek jídla v krátkém čase.
Využití přírodní biodiverzity v Africe
Do Afriky se posílá obrovské množství potravinové pomoci, nicméně Afrika má jídla dostatek. Avšak toto jídlo není uznávané zemědělskými a kulturními standardy, které jsme si nastavili. Například v Zambii v období dešťů cca od prosince do března roste v místních lesích obrovské množství hub a produkce dokáže dosáhnout až 40 tisíc tun týdně, což by nakrmilo celou Afriku. Proč se ale zambijské houby nedováží tam, kam je potřeba? Biodiverzita v Africe je nesmírně bohatá, ačkoliv absolutně nevyužitá. Je potřeba si uvědomit, že různé exotické potraviny nebo produkty (ovoce, ořechy, kosmetika, bylinky, přírodní medicína) jsou důležitými přírodní produkty, ke kterým by měli mít lidé přístup. V dnešní době rozvoje dopravy a technologií máme k těmto produktům relativně snadný přístup. Stále máme však rezervy v tom, jak máme nastavený náš kulturně-potravinový systém. Je třeba ho více diverzifikovat a domáhat se lepší dostupnosti toho, co nám příroda nabízí. V neposlední řadě je důležité chránit biodiverzitu a podporovat místní komunity v produkci toho, co jim příroda nabízí.
Vysvětlivky
*biodiverzita = biologická rozmanitost, je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou tyto organismy součástí. Každý druh, ať již živočišný či rostlinný, má zde své místo. Dohromady tvoří provázaný celek
**organické potraviny = potraviny pochází z kontrolovaných ekologických zemědělství, kde se suroviny nedostanou do styku s toxickými látkami a umělými hnojivy. Hnojí se pouze živinami organického původu a proti škůdcům se bojuje mechanicky.
Napsala: Kamila Hejlíková
