voodoo

V tomto článku se dnes budu věnovat jedné z pro mě nejnáročnějších věcí, kterou jsem se za dobu mého pobytu v Africe snažila pochopit. Tématem je africké vodún neboli voodoo. Z počáteční skepse, po úžas až po akceptování, že vodún (originální africký název) neboli pro nás známější voodoo existuje, jsem dospěla k závěru, že to, v co lidé věří, se realizuje. V Africe lidé věří ve vodún. Co to vlastně je? Jak se to praktikuje? Odkud to pochází? Na vše se budu snažit odpovědět v následujících řádcích. Při čtení vás jen žádám o jediné. Buďte otevření proniknout do tajů africké nadpozemské moci a racionální myšlení nechejte stranou. V opačném případě nebudete nikdy schopni ani z části pochopit dnešní téma. Věřte, že zrovna spiritualismus je disciplínou, která je nám Evropanům stále velmi vzdálená. Trocha historie Pro to, aby člověk mohl pochopit vodún, je třeba zabrousit trochu hlouběji do historie afrického kontinentu. Ještě před tím, než si Evropané kontinent rozdělili, byla Afrika dělena dle království (O jednom takovém království vypráví Epos o Sundiata Keitovi – dostupný ke stažení na úvodní stránce). Každé království mělo svého boha, kterého uctívali. Nepředstavujte si však nějakého pána na mráčku. Tak to v Africe nikdy nebylo a ani není. Bůh v africkém slova smyslu, je jakési zmaterializování přírody a karmy. Každé království mělo také svůj název pro boha. V Togu se bůh nazývá Mawu. Co tím ale myslím? Dám příklad. Řekněme, že v ČR uznáváme lípu, jakožto zdroj české síly a moci. Dle Afričanů bychom tu lípu měli usušit, vložit do nějaké nádobky a poté se k ní modlit. Dává to smysl? Dle mých zdrojů je většina takovýchto bohů založena právě na uctívání přírody a převážná většina vodún se praktikuje právě skrz magickou moc bylin. Nejmocnější zemí v praktikování vodún je Benin. V minulosti totiž jejich přístav sloužil k dovážení všech vodún božstev ze všech koutů Afriky a dnes jich mají v zemi nespočet. Togo má však také své prvenství. V Lomé se totiž nachází největší světový trh s materiálem, tzv. fetišem, pro praktikování vodún. Pozn. autora: fetiš představuje Boha či materiál pro praktikování spiritualismu. Může to být i rostlina, zvíře či člověk. Co je to vodún neboli voodoo Vodún je náboženství (lidé se k němu modlí), kultura (lidé sdílejí určité hodnoty) a etnikum (lidé se s ním identifikují). Věděli jste třeba, že Gabon má svůj spiritualistický tribunál? Lidé jsou legálně souzeni zvlášť za praktikování magie a zvlášť za nám běžnou kriminalitu. U nás se toto praktikovalo ve středověku, v Africe to existuje i v pokročilém 21. století. Naopak vodún rozhodně není voodoo v americkém pojetí. Nepředstavujte si prosím omotávání a probodávání panenek a jiné s tím spojené věci. To zanechme filmovému průmyslu v Hollywoodu. Pojďme si tedy vodún představit detailněji. Jak už jsem předeslala výše, lidé uctívají přírodu a modlí se ní. Jak to dělají? Většinou si z hlíny vytvoří jakési těleso – sošku a pod něj vloží “část uctívané přírody” – třeba nějakou bylinu. Co je důležité si uvědomit. Afričané věří, že v momentě, kdy sošku vytvoří a modlí se k ní, tak se stane tzv. fetišem, který má své potřeby. Nelze se totiž k sošce jen modlit. Je třeba o ni pečovat. Jednoduše řečen,o prostě něco za něco. Mi to dává docela smysl. Jak se o takovou sošku pečuje? To zjistí právě šarlatán, který má schopnost mluvit s vodún. Řeč vodún je nám obyčejným lidem nesrozumitelná. Byla jsem svědkem jednoho takového rozhovoru, kdy šarlatán mluvil skřípavě a klapal hlasitě zuby. Po rozhovoru s vodún sdělí majitelům sošky, co jejich vodún vyžaduje. Většinou je to každodenní poskytnutí hrsti kukuřičné mouky, polití palmovým olejem či podání slepičího vejce. Momentálně se bavíme o bílé magii. V případě černé magie požaduje fetiš krev…. Jak takové vodún po podání potravin vypadá se můžete mrknout níže na fotkách. Bílá nebo černá magie Další věc, kterou bych chtěla vyvrátit je častý předsudek, že vodún neboli voodoo je praktikování pouze černé magie. Není. Vodún je pouze tzv. spirit – duch, ke kterému se lidé modlí a aktivují jeho moc. Je to tedy právě člověk, který svými praktikami určuje povahu vodún. Když to řeknu hoooodně laicky a zjednodušeně, tak vodún – fetiš – je jakýsi otrok, který, když se o něj dobře stará, vykonává požadavky a přání svého majitele. Nadále však zdůrazňuji, že vodún si vždy za prosby něco bere :-). V bílé magii je to právě to starání se o fetiš. V černé magii jsou to většinou roky života majitele. O černé magii ale nemám v úmyslu mluvit. Je to pro mě Pandořina skříňka, která se nemá otevírat. Vězte však, že převážně se praktikuje právě bílá magie. Lidé si přejí úrodu, pohodu, zdraví. Léčí se tím také lékařsky nevyléčitelné nemoci. Proto je v africké domácnosti všude tolik bylinek :-). Jak vodún neboli voodoo funguje V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že vodún nepůsobí na každého stejně. Jak je to možné? Vše je spojeno právě s vírou. Čím víc lidé věří, tím víc se vodún realizuje. Nevěří, nic se neděje. Zjednodušeně řečeno. To však není nic nového, takto to chodí i u ostatních náboženství. Viděli jste někdy někoho při modlitbách brečet? Tancovat? Afričané jsou mnohdy při praktikování vodún v transu. To je přesně ten stav, kdy vysíláte svému vodún nejsilnější energii a ono vaše přání vyslyší. Byla jsem svědkem, kdy se jeden tanečník v transu začal řezat a necítil bolest. Kamarádka mi vyprávěla, že viděla, jak jedna paní byla na vozíčku a při transu začala chodit. Vše se ale nakonec vrátí k normálu, když ceremonie skončí. Je proto důležité, aby při takovýchto událostech byl vždy přítomen šaman, který dané osoby pomalu vrátí do původního stavu. Důležité je také zmínit tzv. nocebo efekt. Efekt, který je při evokování černé magie velmi žádaný. Je to takzvané zvnitřnění a uvěření negativního proroctví, zejména vůči svému vlastnímu zdraví. Už chápete, proč víra hraje ve vodún hlavní roli? Kdysi dávno to samé platilo i u nás, za dob čarodějnictví. Lidé říkali, že jsou prokleti. Stačí, když “prokletá” osoba uvěří, že to, co bylo vyřčeno se stane.