sebeláska

Západní společnost dlouhodobě nastavuje měřítka krásy a určuje módní trendy. Nemalá část celosvětové populace mladých žen a dívek se snaží dosáhnout ideálního vzhledu ženy, která má světlou pleť, je štíhlá a má pravděpodobně dlouhé blonďaté rovné vlasy. Dívky pro dosažení vzhledu svého idolu uměle vybělují svoji pleť, drží extrémní diety a ničí své přirozené vlasy opakovaným žehlením a používáním nevhodných produktů. A právě o poslední problematice bude dnes řeč. Projekt Kudy na kudrny má za cíl naučit všechny děti s kudrnatými a afro vlasy správně pečovat o své vlásky a milovat je ve své přirozené podobě. Následující článek od Markéty Jelenové podněcuje, jak o kudrnatých a afro vlasech s dětmi mluvit. Přeji pěkné čtení. Kristýna Bodjona *** Perzekuce vůči kudrnatým a afro vlasům Už zhruba 3 roky putuji po diskuzních fórech a různých facebookových skupinách zaměřených na vlasy, na děti, africké kultury a související témata. Mluvím s lidmi z míšené a afro komunity nejen v České Republice a celkový dojem, který ve mně vyvolávají diskuze o kudrnatých vlasech, nejsou popravdě moc pozitivní. V současné době zažíváme jakýsi boom, kdy se lidé s afro a kudrnatými vlasy obracejí zpět sami k sobě a pokoušejí se o obnovení vlastní přirozenosti. Není to však vůbec lehká cesta.  Věděli jste například, že v USA je běžnou praxí perzekuce vůči kudrnatým a afro vlasům? Především ženy jsou často v zaměstnání nuceny vlasy stahovat a uhlazovat. Většinou pak volí relaxéry, které jim tuto peripetii usnadní trvale nebo vlasy jednoduše žehlí. A jak víme, pro kudrnaté vlasy to není ideální. Nikdy mne nenapadlo, kolik úskalí musí ženy zvládat, pokud jsou majitelkami takových vlasů. Nevhodné dotazy   Tady u nás v České republice jsou to spíše nepříjemné narážky typu ,,No teda, to jsou vlasy, to musíš česat hodinu ne?” ,,Prosím tě, jak se tohle češe?” ,,Kolik hodin tím strávíš?” A někdy se takové komentáře opravdu vyhrocují, jako například: ,,No to bych teda na hlavě nechtěla” ,,No to tě teda fakt lituju!” ,,Ty jsi ale chudák s takovými vlasy.”  Takové komentáře vytvářejí tlak, stud, pocit nepatřičnosti a u stydlivějších a slabších povah mohou vést k nenávisti vůči vlastním vlasům. A je potřeba říct, že třeba afro a míšené vlasy jsou velmi důležitou součástí kultury, o které píše Kristýna Bodjona zde. Ale týká se to i kudrnatých vlasů evropských. Kudrnatý jedinec se tedy vmžiku může otočit proti vlastnímu kulturnímu dědictví. Pojďme se na tuto oblast zaměřit, protože s láskou k vlasům je třeba začít právě už u dětí. A vůbec nezáleží na tom, jestli vy jako rodič máte vlasy úplně rovné a kudrnatým vlasům moc nerozumíte. Právě v tomto případě, jsme tu pro vás my a projekt Kudy na kudrny. Jak o vlasech mluvit s dětmi?  Je opravdu dobré, jim lásku k vlasům nenásilně vštěpovat každý den. Stačí jen úplně vynechat negativní projevy a emoce při každodenní rutině. Zkuste omezit výrazy ,,ježiši” při česání a ,,no co to zase je!” při mytí. Připomínejte dětem, že jejich vlásky jsou sice náročnější, ale zato jedinečné. Že jsou tak krásné a každý se za nimi otočí – budou pak lépe připravené na zájem okolí. Třeba kudrnaté vlásky souvisí s jejich původem nebo je mají po jednom z vás – rodičů.  Vysvětlete jim to. Budou poté na svoje vlásky o to více hrdé.  Jak o kudrnatých vlasech dětí mluvit s okolím?  Když se vás nějaká neznámá paní v obchodě zeptá, jak se kudrnaté vlasy češou a podotkne, že s tím musí být hrozně moc práce, řekněte jí bez obav, že česání není vůbec problém. Vysvětlete jí, že víte, jak se o kudrnaté vlasy starat a že to není o nic náročnější než péče o jakékoliv jiné vlasy. Klidně jí ale vysvětlete, že není dobré vlásky jakkoliv negativně komentovat (a především ne před samotným dítětem) nebo mít narážky na jejich náročnost. Ona třeba vůbec netuší, že tím vyvolává negativní emoce ve vaší holčičce nebo chlapečkovi. Navíc, pokud byste jí daly za pravdu, dítě bude vnímat, že maminka/ tatínek nestojí na jeho straně, ale souzní s cizí paní a to je pro něj zrada. Pojďme si situace následovně demonstrovat: Cizí paní: ,,No to jsou vlasy, to vám to česání teda vůbec nezávidím, to musí být hrůza.” Maminka: ,,No to máte teda pravdu! Kolikrát už jsem z toho fakt nešťastná a nevím, co s tím.” Nebylo by to lepší třeba takhle? Cizí paní: ,,No to jsou vlasy, to vám to česání teda vůbec nezávidím, to musí být hrůza.” Maminka: ,,Neee, tak to vůbec není. My víme jak na to a je to vlastně jednoduché. Víte, my o vláskách mluvíme jen s láskou, chceme aby naše holčička měla své vlásky ráda. A příště už bude situace vypadat třeba takhle: Cizí paní: ,,Teda, to jsou vlásky, jsou moc pěkné, takové bych také chtěla!” Maminka: ,,To máte pravdu, jsou opravdu úžasné.” Zkuste cizím lidem váš přístup k vlasům svých dětí s úsměvem vysvětlit. Oni si dají příště určitě pozor, protože už budou vědět, že nevhodnými dotazy mohou ublížit. Vy budete zase vědět, že jste udělali první velký krok ke změně.  Budujte v dětech hrdost a sebevědomí! Začít můžete už dnes! Připojte se k nám v naší facebookové skupině, zaměřené přímo na děti a péči o jejich vlásky. Dostane se vám pomoci i podpory ostatních rodičů.